Vodní pila Peníkov
Nejlepší kombinace, která může nastat je, že spojíte příjemné s užitečným. Tak se i stalo v srpnu, kdy jsem mohl být na pár dní u svého táty na Jindřichohradecku.
Tomu všemu však předcházela reportáž v Toulavé kameře na ČT1. Byla o vodní pile Peníkov. V tomto případě jsem hned zbystřil a řekl si v duchu, že by to mohla být dobrá příležitost k originálním nahrávkám, které se dají využít nejen jako zvuk katru ( pily ), ale i jako vodní kolo pro případ zvukového efektu mlýna. Neváhal jsem tedy a našel si na internetu kontakt a napsal paní Langové ( tímto moc děkuji za ochotu), která má v sousedství kozí farmu. Mimochodem na této farmě jsem stihl ještě nahrát nějaké zvuky zvířat. Byla velmi vstřícná a tak se podařila domluvit návštěva.
Tak a teď se vracím prakticky na začátek. Jak už jsem psal 10.8. jsem byl u táty na Jindřichohradecku a byl krásný den na to si udělat společný výlet do Českého Rudolce a na nedalekou vodní pilu Peníkov. Podařilo se nahrát několik velmi krásných nahrávek z kterých mám opravdu radost. Jak už jsem psal, nejlepší kombinace, která může nastat je, že spojíte příjemné s užitečným. Na závěr bych tedy doporučit návštěvu této technické památky.
V audio bance tedy můžete například slyšet zvuk vodního kola, řezání pily ( katru), kozy a nebo čvachtání prasat v bahně.
Pro ty kteří nemají možnost toto místo navštívit, jsem zde vložil malou zvukovou a video ukázku na youtube.com . Jednotlivé stopy jsou nahrané ve formátu wav a to v kvalitě 48000 a 96000 Hz / 24 bit. K dispozici jsou i mp3 stopy k poslechnutí zdarma.
Z historie pily:
Doba vzniku pily a mlýna v Penikově není přesně známa. Spolehlivě se uvádí až letopočet 1865, do kterého je datováno současné vnitřní vybavení pily.
Voda rybníka poháněla pilu a mlýn pravidelně až do doby po druhé světové války. 50. léta přinesla konec provozu obou objektů. Mlýn se zastavil úplně, pila byla využívána příležitostně až do začátku 70. let. Zásadní změnu vyvolala přestavba mlýna na rekreační objekt. Při úpravách zaniklo veškeré vnitřní i vnější vybavení mlýna včetně náhonu a kola a zrušením pochůzné lávky zaniklo i původní spojení mlýna s pilou. Oba objekty se dále vyvíjely samostatnými cestami. Mlýn zůstal rekreačním objektem dodnes, pila byla v r. 1963 prohlášena za nemovitou kulturní památku. To ji pravděpodobně pomohlo uchránit před likvidací, avšak podstatného zájmu a následné opravy se pila dočkala až v letech 2001 až 2005. Návrat pohybu a vůně řezaného dřeva pro ni znamená i návrat do života a snad i pocit mladých let.
Celý text si můžete přečíst zde – zdroj textu: http://pilapenikov.sweb.cz/ )